Pro stavbu radlického pomníku byl použit typicky červeně zbarvený pískovec, resp. arkózový pískovec. Jedná se o sedimentární horninu tzv. blanické brázdy (tektonicky omezená propadlina, která  tvoří úzký pruh o délce ca 120 km mezi Českými  Budějovicemi a Českým Brodem; dnes z těchto permokarbonských sedimentů zůstaly jen izolované ostrůvky). Pro dekorativní a stavební účely byl využíván arkózový pískovec českobrodského a černokosteleckého souvrství. Tato hornina stará okolo 250mil let získala své červené až červenofialové zbarvení oxidy železa při zvětrávání v tehdejším teplém klimatickém prostředí.

               V minulosti bylo otevřeno a provozováno v této lokalitě téměř 60 lomů, ze kterých se těžil kámen pro řadu významných objektů v blízkém, ale i vzdáleném okolí. Proto bych rád uvedl soupis těch staveb, kde se dodnes můžete s tímto dekorativním kamenem setkat:

- zámek v Kostelci nad Černými Lesy

- klášter sv. Prokopa v Sázavě (první polovina 14. století!)

- portál kostela v Hrusicích

- kostel v Olešce

- objekty posázavské dráhy

- most v Sázavě

- kostel v minoritském klášteře - Benešov

- zámek Konopiště

- dostavba chrámu sv. Víta na Pražském hradě

               Těžba tohoto barevně přitažlivého stavebního kamene začala již ve středověku a zřejmě poslední lom byl uzavřen v roce 1945 v Nučicích. Dodnes můžeme na procházkách po kostelecku a českobodsku objevit pozůstatky staré těžby, ještě než tyto jizvy příroda zcela pohltí.

               Kámen pro pomník v Radlicích byl s největší pravděpodobností vylomen v jednom ze dvou posledních z nedalekých Nučic. První variantou je obecní lom přezdívaný také "Bulíčkova skála". Tento se nacházel v těsné blízkosti dnešního fotbalového hřiště (ca 200m východně od silnice Nučice - Výžerky). KLom je dnes zavezen odpadem. Druhým adeptem na dodavatele použitého skalního bloku je  již zmíněný "Nový nučický lom", častěji přezdívaný "Pokornova skála" podle majitele Františka Pokorného. Tento lom byl otevřen na konci 19. století a fungoval do konce druhé světové války. Dodnes si můžeme tento stále přístupný lom prohlédnout. Okolí je hustě zarostlé vegetací, a tak musíme být vytrvalí. Odměnou nám  pak může být podhled do zčásti zatopené jámy lomu, která dobře dokumentuje techniku tehdejšího dobývání. Pokornova skála je chráněna jako významný krajinný prvek (VKP).

               Degradace tohoto stavebního kamene na již výše zmíněných stavbách a na řadě drobných pomníků a Božích muk v naší krajině, je zřejmě důsledkem nejen vápenato -jílovitého tmelu zrn pískovce, ale hlavně působením znečištěného ovzduší. Typický rozpad tohoto materiálu, který dobře popsal pan Effenberk, můžeme pozorovat i na stavbách, které přečkaly celá staletí. Pouze díky odbornému restaurátorskému zásahu a při použití moderních materiálů můžeme těmto stavbám opět dodat jejich "původní lesk".

Stránka se upravuje....